Jedním z nejvýznamnějších trendů v dámské módě 30. let byl střih po úhlopříčce, který přispěl k celkově štíhlé siluetě tohoto desetiletí. Střih látky po úhlopříčce, pod úhlem 45 stupňů k osnově, umožnil vzniknout splývavým oděvům, které kopírovaly křivky těla. Tento střih, jehož průkopnicí byla Madeleine Vionnetová ve 20. letech, si v 30. letech získal obrovskou popularitu. Vytvářel šaty, které elegantně splývaly po ženských křivkách.
Večerní šaty s nízkými zády z lesklého saténu dokonale zdůrazňovaly tuto štíhlou siluetu. Tyto róby, často z třpytivých látek, objímaly tělo a dole se rozšiřovaly, čímž zdůrazňovaly křivky způsobem, jaký tu dosud nebyl.
Zatímco večerní móda představovala styl zdůrazňující tělo, denní móda se nesla v duchu romantiky a ženskosti. Denní šaty se vyznačovaly rozmanitými vzory, včetně květinových, kostkovaných, puntíkovaných a abstraktních potisků. Tyto šaty měly typicky definovaný pas a délku sukně sahající od poloviny lýtek až těsně nad kotníky.
Oblíbené byly také kostýmky s ostrými liniemi a strukturovanými rameny. Zdůrazněná ramena, ať už na kostýmku nebo šatech, se stala charakteristickým znakem módy 30. let. Tato výrazná linie ramen byla dosažena pomocí vycpávek, vrstvení látky nebo dekorativních ozdob.
Elsa Schiaparelli, prominentní návrhářka 20. let, pokračovala v posouvání hranic i ve 30. letech. Spolupracovala se surrealistickými umělci, jako byli Salvador Dalí a Jean Cocteau, a jejich díla začlenila do svých návrhů. Schiaparelliho kreace se často vyznačovaly jedinečnými ozdobami a nečekanými variacemi na populární styly. Mezi její charakteristické prvky patřila silná ramena a úzký pas, odrážející definující siluetu desetiletí.
Schiaparelliho zářivě zelený kabátek ztělesňuje silná ramena a úzký pas, charakteristické pro dámskou módu 30. let.
Tento lněný kabátek z roku 1937 se surrealistickým designem od Jeana Cocteau je příkladem Schiaparelliho inovativního přístupu k dámské módě.
